Created by Učitelé Hůrka
vše co mně bavý
armádní generál Ing. Aleš Opata
generálporučík Mgr. Ing. Jaromír Zůna, Ph.D., MSc.
generálporučík Ing. Miroslav Hlaváč
generálmajor Ing. Milan Schulc, MSc.
štábní praporčík Bc. Peter Smik
generálmajor Ing. Milan Schulc, MSc.
NENÍ TO ČOKOLÁDA !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
kakaove boby jsou velke přibližně jako dlaň
https://photos.app.goo.gl/YYSDoheSjrto8xax9
Granko je český granulovaný kakaový nápoj vyráběný od roku 1979
zabral mi to asi 20minut
ale prace s tim je
ale hlavní je že mně to bavý :-)
zde má v původním dokumentu Ondra svou fotografii
Kutná Hora – Celé září si bude možné prohlédnout ve Spolkovém domě v Kutné Hoře výstavu s názvem Čokoládová Kutná Hora. O historii čokoládovny Lidka se zajímá i kurátorka výstavy Lenka Choutková.Jak to všechno v Kutné Hoře vlastně začalo?Ještě v dobách Rakousko-Uherska, 17. června 1917, získal pan Zdeněk Koukol stavební povolení, aby v dnešní Benešově ulici, tehdejší Jatecké, v našem městě postavil továrnu „na zužitkování ovoce".Bylo po válce. To pan Koukol dělal vše sám?V roce 1920 vstoupil do firmy čáslavský podnikatel pan Eduard Michera, který se zabýval výkupem a zpracováním ovoce, a jako Koukolův partner se věnoval ekonomické stránce firmy. Výroba v té době jela naplno.Co se dělo s továrnou v dalších letech?Obchodní značka Lidka s typickým počátečním L označuje v ní vyráběné skvělé pochoutky a jde do světa. Tehdy už se vyrábí čokoláda, kakao a další dobroty. Nejvyhlášenější specialitou byla pomerančová kůra obalená v čokoládě. Bohatý sortiment výroby ukazuje na podnikatelskou vynalézavost pana továrníka Koukola.Čokoláda se prodávala i v zahraničí, jak k tomu došlo?Pan továrník měl také široké kontakty na české bratry (sám k církvi patřil) v USA, Velké Británii či Skandinávii a tyto kontakty mu pomohly vybudovat širokou síť odběratelů nejen v Evropě.Přišel protektorát a druhá světová válka, jak se to projevilo na produkci čokoládovny?Ovšem i v období Protektorátu Čechy a Morava kupodivu dochází k opětovnému rozšíření továrny. Byly postaveny drobnější provozní budovy a vlastní benzínová čerpací stanice. V roce 1941 podnik přešel na náhradní výrobu: v nové sušírně se sušily brambory a vyráběla se i čokoláda pro armádu jménem Maratón.Jaký byl osud továrny po válce?Znárodnění se nevyhnulo ani továrně Koukol & Michera a pan Zdeněk Koukol, působící v továrně jako národní správce, byl nucen vývojem situace emigrovat do Kanady. Při loučení na letišti v Praze snad doufal, že se ještě někdy vrátí. To se však nestalo. V Kanadě nebyl podle všeho šťastný, vazba na domov byla příliš silná. Tam také již po pěti letech v roce 1953 umírá.
Ondro, hustý! Moc se mi líbí tvůj nápad, jak propojit čokoládu s technikou a to, kam až jsi došel! Je vidět, že jsi o tom musel přemýšlet. Zdá se, že jsi viděl mé video s návodem a pochopil jsi, co máš dělat. Zajímavost o církvi ohledně Lidky mě moc zaujala. Majitel Lidky byl křesťan, v muzeu čokolády mají jeho pravidla pro práci v továrně a bylo to z toho hodně poznat. Vím, že jsem si to fotila. Zkusím tu fotku někde vyhrabošit.
Moc mě to tady baví a těším se na tvou prezentaci!
Příští měsíc se budeme společně věnovat tomu, jak pracovat se zdroji a jak z nich dělat výpisky 😉
