Created by Roman Mraček
David Hume
imprese a ideje (představy)
primární asociační zákony – vysvětlují vybavení představy
zákon podobnosti – dívám se na film a vybavím si jiný film na základě přítomnosti totožného herce
zákon kontrastu – den X noc
zákon dotyku (kontiguity) v prostoru (potkám člověka z dovolené -) vzpomínky na dovolenou)
zákon dotyku v čase – dotyk simultánní (najednou) nebo sukcesivní (hned po sobě)
zákon příčinnosti (kauzality) – nařezané dříví -) vybavíme si osoby, co ho nařezali
Sekundární asociační zákony
§živost
§častost
§novost
Co má vysoký emoční náboj, s čím se setkáváme opakovaně, s čí jme se setkali nedávno, to se asociuje silněji.
první vědecké výzkumy představivosti (ranní snídaně)
u žen a malých dětí jsou výkony lepší -> imaginace je jakási primární schopnost (pak si to ale rozmyslel – i vynikající vědci mají výbornou představivost)
předpokládal, že inteligence je výsledkem dlouhého evolučního vývoje a že je převážně vrozená – o procesu vytvářet představy měl podobný názor -> je možné vytvořit křivku imaginace
§prokázal“, že schopnost představovat si je v populaci značně rozmanitá, normálně rozdělená a nejspíš dědičná
§taky zjistil, že obrazotvornost je rozvinutější u lidí méně chytrých – ti chytřejší prý používají vyspělejší reprezentace než obrázky
vymyslel asociační experiment
§Filozofický směr, rozvíjející se od 18. století (dá se najít ale už u Aristotela)
§Předpokládá, že mentální obsahy jsou spojeny asociacemi(pojem od J. Locke, 1700), které určují běh našich myšlenek. Pokud je aktivován jeden obsah, jsou aktivovány i ty další obsahy, které jsou s původním nejtěsněji asociovány
§Proud myšlenek je tedy nekončící řetězec asociací
§Na asocianismu stojí i klasické podmiňování a celý behaviorismus (podmiňování = tvorba asociace), ač ne překvapivě se v době beh. duševní obsahy nezkoumaly
Tradiční definice pojmůpamětní představa – oslabená kopie vjemu, vzniká na základě vnějších podnětů, které se potom snažím co nejpřesněji vybavit z pamětifantazijní představa – není pouhou reprodukcí vjemu, vždy obsahuje něco nového, vzniká na základě vnitřních impulzůproces imaginace lze rozdělit na představivost a fantazii
katatymní prožívání obrazů (symbolické drama) – denní snění -) symbolická rovina -) terapeutický přístup
nepokládali za důležité to zkoumat
ale systematická desenzibilizace (vybavím si situaci, která ve mně vyvolává strach -) navození pocitu klidu) – dnes ale více expozice reálné situaci
C. G. Jung
aktivní imaginace – umožňuje „vynést na světlo“ nevědomé obsahy v podobě symbolů
fantazijní produkty se mohou projevit v různých senzorických modalitách (vizuální nadání – vnitřní obrazy; motorické nadání – tanec atp.) – všemi těmito prostředky lze v symbolické podobě vyjádřit a ztvárnit nevědomé psychické obsahy a děje
v současné době - imaginativní metody využívají schopnost vytvářet vitální představy, existují i výjimky – proces-orientovaná psychologie (nevědomé signály se mohou projevit v různých smyslových nebo pohybových kanálech)
Leunerovo katatymní prožívání obrazů:
alias symbolické drama neboli řízená afektivní imaginace
relaxovaný pacient vytváří vizuální představu na dané téma (louky, potoky atp.), z něhož mohou vystoupit lidé, zvířata či jiné objekty – člověk do této představy bezděčně vloží skrytý symbolický význam à tento denní sen znázorňuje nevědomé popudy či konflikty daného jedince
Leuner ovlivněn Silbererem – lidská psychika se řídí zákonem autosymboliky (tzn. je spontánně popuzena k tomu, aby ve své optické fantazii znázornila sebe sama)
Psychohygienická funkce:
§Josef Viewegh (1928-2003) – studie „Fantazie“ (1986):
§Primární funkce – emancipace od objektivní reality, může mít autoterapeutický efekt (např. představení si sebe sama v příznivější situaci)
§Sekundární funkce – vytváření alternativního modelu reality
§Wick: udržení duševní rovnováhy, svépomocný léčivý prostředek, nalezení útočiště a útěchy v tíživé životní realitě...
§navzdory tomu, co je psáno v učebnici, je krajně nepravděpodobné, že by se schopnost imaginace vyvinula proto, aby plnila tuto roli
- využití v psychoterapii
Mýty
vyvářely se zřejmě v údobí před písemně zaznamenanou historií lidstva
Jean Gebser – vědomí prošlo předtím, než se u západního člověka vytvořila současná egocentrická a racionální forma chování, několika mutacemi:
jednou z nich je myticko-iracionální vědomí – „prosté já vztažené k my“; produktem – mýty
mýty jsou jednak výsledkem projekce psychického materiálu do vnějšího světa, jednak formou utváření psychických zkušeností
Jana Heffernanová – mýty jsou syntetické formy prožívání a vědění před vznikem individuální lidské ho vědomí a pod jeho úrovní
S. Freud:
Oidipovský komplex
podle mýtu o Oidipovi, který nevědomky zabil svého otce a vzal si za ženu svou matku
u dětí předškolního věku – fantazie o incestu s rodičem druhého pohlaví, provázené žárlivostí a nenávistí vůči rodiči téhož pohlaví
Pohádky
pomáhají dětem zvládnout a zpracovat psychické napětí a vnitřní konflikty; oslovují jeho fantazii a nabízejí řešení
od mýtů se liší tím, že mívají šťastný konec
např. Popelka – odloučení od rodičů, hledání partnera
Představivost = paměťové obsahy, psych. proces vedoucí ke vzniku představ, jež jsou mentálními reprezentacemi dřívějších senzoricko-vjemových, případně citových zážitků
slouží k vytváření mentálních reprezentací vnějšího světa
Fantazie = představy něčeho nového, výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vznímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného či nového. Slovem „fantazie“ se v psychologii označuje jednak schopnost vytvářet fantazijní představy, dále také produkty této funkce
§schopnost vytvářet mentální reprezentace vnějšího světa je nezbytná pro rozhodování, plánování a řešení problémů
§místo pokusu a omylu můžeme provádět myšlenkové experimenty (tzn. zkusit si to ve fantazii)
§rozhodování probíhá tak, že si představíme dopady rozhodnutí a podle nich posuzujeme, jak dobré rozhodnutí to bylo
únik z reálného světa
denní sny transformují citové vztahy, pomáhají zvládnout nebo vydržet obtížné situace
jsou zdrojem stále a proměnlivé stimulace
podle psychoanalytiků umožňují denní sny vyjádřit a zvládat lidské tužby vztahující se především k sexualitě a nepřátelství, které by jinak vyvolávaly pocity viny nebo úzkost à fantazie nikdy nevytváří úplně šťastný a spokojený člověk
Freud – obsahy denních snů: ctižádostivé (u mužů častější než u žen) a erotická přání
Fantazijní náhražka za reálné zážitky lásky, obdivu a konejšení
Singer: systematický výzkum denního snění – rozdíly plynoucí z genderu, věku a kultury
Heinz Kohut (self-psychologie) – zákl. podmínkou zdravého psych. vývoje je zrcadlení ze strany blízkých lidí
je možné, že denní sny plní podobnou funkci jako zrcadlení – jsou fantazijní náhražkou za reálné zážitky lásky, obdivu, konejšení
zřejmě fungují i jako „bezpečnostní ventily“ – zpracovávají sexuální, hostinní a sebedestruktivní impulsy
Fantazijní představy jako podnět k akci
kromě denních snů existují fantazijní představy, které podněcují nebo doprovázejí aktivity směřující k bezprostřednímu uspokojení určitých motivů nebo k uvolnění psychického napětí (představa jídla à jdu si uvařit; sexuální fantazie à masturbace)
fantazijní procesy se mohou projevit i na tělesné úrovni – obsah masturbačních fantazií zpravidla vypovídá o sexuální orientaci
sexuální fantazie – někdy provázejí pohlavní styk
Plháková – rozdíl mezi:
erotickými fantaziemi – obsahem denního snění (romantické příběhy)
sexuálními představami – přispívají k dosažení pohlavního vzrušení a orgasmu
fantazie s hostilními a sebedestruktivními sklony – mohou vést k agresivnímu uchování, doprovázet jej
I fantazijní představy zřejmě „lepíme“ z paměťových představ
schematizace a typizace
aglutinace – žádná představa nevzniká sama od sebe, nýbrž sloučením pamětních stop (často ve snech) – kentaur = kůň + člověk
zvětšování a zmenšování
stylizace – umělecká tvorba (stylizace přírodních produktů)
Rekonstrukční a konstrukční fantazie
konstrukční – vede ke vzniku úplně nových fantazijních představ (nejde to!)
rekonstrukční – např. při čtení románu si bezděčně představuji, jak hlavní hrdinové vypadají apod.
přesunutí pozornosti k vnitřnímu psychickému světu
hraničící stav mezi bděním a spánkem
subjektivně evokované změny stavu vědomí, pramenící převážně z vnitřních zdrojů
Neřešíme-li aktuálně nějaký konkrétní problém, často necháváme mysl, aby si sama přehrávala smyšlené příběhy
§Této činnosti se říká denní snění (daydreaming, mind wandering...)
schopnost vytvářet pamětní a fantazijní představy
§Imaginace dokáže účinně facilitovat paměť:
§Frances Yates: The art of memory(1966)
§Spis Ad Herennium (antika) – řečnické dovednosti, mimo jiné popisuje metodu loci, která umožňuje zapamatování dlouhých seznamů
§Metoda loci (umístění), „palác myšlenek“.
§Kognitivní mapa (trasa), na níž rozmístíme představy různých objektů. Mentální pohyb po trase usnadňuje vybavování.
§Existuje nespočet jejích obměn
Mnemotechnik S. V. Šereševskij
kořeny nutné hledat v údobí předškolního věku (fantazie je důležitou součástí psych. dění)
J. Piaget – děti vnímají a chápou jevy světa ze svého subjektivního hlediska – egocentrické myšlení
dalším důkazem egocentrismu je tzv. antropomorfizace – tendence přisuzovat živým i neživým předmětům lidské vlastnosti a prožitky
omnipotence (magičnost) – přesvědčení dítěte, že jeho slovo nebo myšlenka mají výkonnou moc
=> dítě dostatečně nerozlišuje své přání a čin (Říčan)
v mladším školním věku je fantazie a realita oddělena – dítě uvažuje jako malý logický pozitivista
intuice a volné asociace – významný aspekt tvořivého řešení problému
zdůraznění podílu nevědomých pohnutek na vytváření produktů imaginace
§O‘Brien, Wolford (1982): zapamatování dvojic slov např. „doktor“ a „mísa“ doplněných ilustrací:
§obyčejnou: doktor s mísou
§bizarní: doktor v obří míse
-> pokud byla doba zapamatování krátká, lidé si lépe pamatovali první možnost, pokud dlouhá, tak druhou
-> bizarnost chrání paměťové stopy před interferencí
§Winograd a Soloway – metapaměť.
§ „Lístky do divadla jsou v peněžence.“
§ „Lístky do divadla jsou v mrazničce.“
§Lepší zapamatování první možnosti
§Vybavování usnadňují přirozené souvislosti. §Bizarnost přispívá k lepšímu zapamatování pouze pokud jde o znovupoznání§Lidé nejsou schopni odhadnout, co si zapamatují („Metapaměť“) vybavování ve skutečnosti usnadňují souvislosti bizarnost pomáhá na seznam random slov ne na vštípení vzájemných vztahů a souvislostí
C.G. Jung – pramenem imaginace je kolektivní nevědomí, což je dosavadní psychická zkušenost lidstva uložená v podobě archetypů; je děděno
Archetyp
prázdný formální prvek, který je pouze danou možností představ; nedědí se představy, nýbrž formy
přihodí-li se v životě něco, co odpovídá archetypu, vede to k jeho aktivaci (je tolik archetypů, kolik je typických situací v životě)
projevují se jako dynamické síly, které formují a usměrňují psychickou energii
spojí-li se nevědomý psychický námět s představou, vzniká symbol, který je nositelem převážně nevědomých psychických procesů (může se vynořovat ve snech, umění, náboženství…). Např. tekoucí voda – životní proud, spád psychické energie
Viewegh – rozpor ve vztahu archetypů a fantazie, která je zde chápána jako strohý determinismus (ve skutečnosti je výrazem svobodného tvůrčího přístupu)
Marie-Louise von Franz a Verena Kastová - interpretace snů, pohádek i produktů řízené imaginace z hlediska archetypů
figurativní (obrazný) jazyk
metafory – nahrazení pojmu jiným na zákl. podobnosti
přirovnání
metonymie – nahrazení pojmu na základě souvislosti
synekdocha – záměna části za celek nebo naopak
reproduktivní fantasie – při čtení knihy si představujeme krajinu, postavy,…
Allan Paivio – verbální a neverbální systém zpracování informací
jednotky – imageny (neverbální systém; údaje potřebné k vytváření představ odpovídajícím různým senzorickým modalitám; jejich aktivita je synchronní a tedy musí vést ke vzniku několika vzájemně propojených představ, které lze simultánně přezkoumávat) a logogeny (zákl. jednotkou verbálního systému; obsahují informace potřebné k užívání slov; jsou vzájemně asociativně propojeny; fungují sériově)
referenční spojení – zejména u konkrétních slov; slovní popis určitého objektu evokuje jeho představu a naopak
=) konkrétní slova jsou obvykle kódována ve verbálním i imaginativním systému, zatímco abstraktní pouze verbálně
Možná souvislost s mozkovými hemisférami (levá - verbální, pravá - imaginativní)
S. Freud – představy – mentální reprezentace vnějšího světa, které si vybavujeme do vědomí z dlouhodobé paměti (součást podvědomí); hnacím motorem jejich vzniku jsou pudová přání, resp. přetransformované pudové deriváty – jejich obsahem je splnění nějakého přání: denní a noční sny
Fantazijní představy vznikají transformací pudových přání do podoby pudových derivátů – denní i noční sny, nevědomé fantazie
Zcela zdravý člověk se fantaziím neoddává
Sublimace:
zpracování pudových derivátů do podoby uměleckých děl, literární tvorby atp.
rozvíjí se zejména v údobí latence, kdy jsou pudová přání neutěšitelná
„uskutečňuje se pravidelně dík zprostředkování Já“ – smíření principů slasti a reality
navazuje ego-psychologie
popis funkcí ega při adaptaci vůči vnějšímu světu
Heinz Hartmann - uplatnění syntetického ega v umělecké tvorbě
Ernst Kris - rozvinul Hartmannův pojem adaptivní regrese (tj. ve službách ega), kterou považuje za primární proces, projevující se průnikem neregulovaných myšlenek (objevují se ve spánku, během aktivního řešení problémů, v psychóze, drogové intoxikaci…) do vědomí
elaborace - sekundární proces, jehož podstatou je transformace primárně procesního materiálu prostřednictvím na realitu orientovaného myšlení řízeného egem
– představy, které nelze odlišit od vjemů, fotograficky přesné představy
objevují se především u dětí (např. hraní pexesa s malým dítětem – dítě většinou vyhraje)
u dospělých – fotografická paměť (ale nikdo nezvládá číst text pozpátku – asi jde jen o lepší zrakovou představivost)
Ralph Haber – výzkum eidetické představivosti
dítě dostalo obrázek a pak dal pryč, výzkumník se zeptal „Co vidíš?“
po 20 letech výzkumů začal o eidetické paměti pochybovat – děti s touto schopností zvládnou rychleji popsat, ne lépe
Stephen Kosslyn
§Tvorbu vizuálních představ zajišťují dva systémy:
§vizuální prostorová představivost (systém „kde“): parietální laloky
§vizuální objektní představivost (systém „co“): temporální laloky
§systém „kde“ souvisí se schopností orientace, zapamatování si cesty atp.
§systém co zajišťuje schopnost představit si detailně rozmanité objekty a provádět transformace představ
Kritika analogové školy Phylyshyn, Anderson a Fodor – obrazy jsou pouze epifenoménem myšlenek. Ve skutečnosti přemýšlíme v propozicíchZákl. formou představ propozice (elementární myšlenky) ve verbálním kódu –epifenomenální (vedlejší produkt psychického dění, v němž dominuje verbální vyjádření ) povaha
přemístění na nakreslené mapě - existuje lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k mentálnímu přemístění
představte si slona a králíka nebo králíka a mouchu -> představte si uši králíka – v případě mouchy byl tento proces rychlejší (nebylo potřeba si králíka „přiblížit“)
napřed si představím původní objekt, až potom přetáčím
Roger Shepard a Jacqueline Metzlerová – pokus publikovaný v roce 1971
1600 nákresů trojrozměrných těles – „Jsou tato tělesa stejná či nikoliv?“ – rychlost mentální rotace je cca 60° za sekundu
muži mají mnohem lepší výkony než ženy (až na Eskymačky!) – 73% směrodatné odchylky -> spojeno s rozvojem technického myšlení na základě distribuce hraček v raném dětství či na základě určitých vrozených předpokladů
na mentální rotaci představ staví řada neverbálních subtestů v testech inteligence, např. Rudolf Amthauer – úlohy s kostkami
Máte k dispozici papír ve tvaru čtverce. Přeložte ho na polovinu a pak ho složte ještě třikrát, pokaždé znovu na polovinu. Kolik čtverců bude nakonec na papíře?
používáme při vybírání oblečení, přestavbě bytu apod.
představy můžeme rozmanitě upravovat a používat k řešení problémů
tento pojem zavedl Edward Tolman na základě svých pokusů s krysami v bludišti
kognitivní mapy u lidí – vizuální prostorová představivost
Je výrok „Madrid leží severněji než Washington“ pravdivý či nikoliv ??
„Leží Ostrava severněji než Praha?“
