Created by Honza Šuráň
Např. jak se funkce chová v
:
Bod nazveme hromadným bodem množiny
, právě když v každém okolí
existuje bod
.
Pozn.: je to stejné, jako kdybychom řekli, že tam existuje nekonečně takových bodů
Mějme funkci , hromadný bod
a bod
.
Funkce má v bodě
limitu rovnou
, pravě tehdy když pro každé okolí
bodu
existuje okolí
bodu
takové, že pro každé
v
platí
.
Značíme:
Tedy: Ať se na ose libovolně přiblížíme hodnotě
(o libovolné
), dokážeme na ose
kolem bodu
najít oboustranný interval takový, že v tomto intervalu funkce nabývá hodnot, které jsou od
vzdáleny méně než o
.
Jedna z vlastností limit (limita sevřené funkce): Pokud najdeme okolí bodu
takové, že pro všechna
platí
kde
potom
Pro platí
Upravíme:
a pro dosadíme za
:
tedy .
Ano, limita funkce může být . Stejně tak můžeme zkoumat limitu funkce v
.
Můžeme si definovat rozšířenou reálnou osu jako .
Nicméně (pro jednoduchost) nebudeme s těmito extrémy pracovat.
Jak rychle roste funkce v nějakém bodě
?
Mějmě funkci definovanou na okolí bodu
. Pokud existuje limita
nazveme její hodnotou derivací funkce v bodě
, značíme
.
Případně
Místo můžeme vzít rozdíl
(značíme
nebo v tomto případě
):
V jednom případě tedy máme hodnoty a
, které jsou nekonečně blízko u sebe, v druhém případě máme
jako rozdíl těchto
a
.
Mějme dvě funkce . Může se nám hodit vypočítat derivaci jejich součtu,
– např.
:
Na odvození vzorce můžeme jít přímo z definice derivace:
Pokud víme
potom pro funkci platí
Pro a
platí:
Protože platí, že
atd.
U počítáme mocniny od
do
, takových členů je tedy celkem
. Tedy pro
:
Např. mějme funkci
Potom
a platí
Tedy pokud u funkce zvětšíme
v bodě
o malé
, hodnota
se zvedne o 500.