Created by Jiří Záhora
slovní druhy které se dají skloňovat a časovat
názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů
Žena, Růže, Píseň, Kost.
Pán, Hrad, Muž, Stroj, Předseda, Soudce.
ach, jé, baf, haf, prásk, cink, pst
(Vyjádření emocí, vůle (výzvy k akci jako haló, pst) nebo zvukomalebnost (reproduce zvuků)
Město, Moře, Kuře, Stavení.
včera, nahoru, pomalu, velice, schválně
Vysvětlení: Vyjadřují nálady, city, emoce mluvčího (radost, bolest, překvapení), nebo napodobují zvuky zvířat a okolního světa. Stojí často samostatně mimo větnou strukturu a oddělují se čárkou.
Kde? Kam? Kdy? Jak? Proč? Do jaké míry?
Vysvětlení: Vyjadřují různé okolnosti děje nebo vlastností. Nejčastěji blíže určují slovesa (jak se co děje), přídavná jména nebo jiná příslovce. Nemění svůj tvar.
a, i, ale, nebo, protože, že, když, aby
Vysvětlení: Jsou to slova, která spojují jednotlivá slova v větných členech nebo celé věty do souvětí. Vyjadřují logický vztah mezi nimi (např. slučování, odpor, důsledek, podmínku).
Vysvětlení: Vyjadřují vztahy mezi slovy (nejčastěji se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami). Samy o sobě nemají jasný význam a nestojí ve větě samostatně, ale pomáhají určit pád a smysl ostatních slov.
Vysvětlení: Slovem vyjadřují postoj mluvčího k výpovědi, uvozují věty nebo dávají větě specifický citový či významový odstín (např. přání, rozkaz, zvolání). Často stojí na začátku věty.
Spojovací funkce, naznačují logickou vazbu mezi myšlenkami.
v, na, pod, u, kolem, kvůli, bez
(otázky se nedají použít): Spojují se se jmény a vyjadřují prostorové, časové, příčinné či jiné vztahy (např. umístění, směr).
ať, kéž, nechť, asi, prý, možná, ano, ne
(Uvozují větu, mění její modalitu (zda jde o přání, rozkaz apod.) nebo zdůrazňují určité slovo.x